Kvalita zemědělské půdy se napříč Českem výrazně liší. Zatímco některé oblasti mají mimořádně úrodné půdy s vysokým produkčním potenciálem, jinde jsou podmínky pro hospodaření podstatně náročnější. Jak si stojí jednotlivé části Česka, kde najdeme naši nejkvalitnější půdu a co o kvalitě konkrétního pozemku prozradí jeho BPEJ? Podívali jsme se na data a srovnali jednotlivé regiony i okresy.
BPEJ neboli bonitovaná půdně ekologická jednotka je jedním ze základních údajů, podle kterých lze hodnotit kvalitu zemědělské půdy. Každému pozemku je přiřazen pětimístný kód, který v sobě ukrývá informace o podmínkách, ve kterých se půda nachází.
Z jednotlivých číslic lze vyčíst klimatický region, hlavní půdní jednotku, sklon a orientaci pozemku nebo hloubku a skeletovitost půdy. Právě kombinace těchto faktorů ovlivňuje produkční schopnost půdy.
BPEJ je důležité i z pohledu vlastníka pozemku. Využívá se při stanovení úřední ceny zemědělské půdy a souvisí také s jejím zařazením do tříd ochrany. Samotné BPEJ ale neříká vše.
BPEJ popisuje především dlouhodobé přírodní podmínky a produkční potenciál půdy. Nejde však o aktuální zprávu o stavu konkrétního pole.
Z kódu například nezjistíme současný obsah humusu, míru zhutnění, případnou kontaminaci nebo stav půdy po letech konkrétního způsobu hospodaření.
A BPEJ samo o sobě neurčuje ani tržní cenu pozemku. Kvalita půdy je jedním z faktorů, cenu však ovlivňuje také lokalita, velikost a tvar parcely, přístupnost, pachtovní vztahy nebo aktuální nabídka a poptávka.
BPEJ nám tedy pomáhá pochopit, jaký potenciál půda má. O její současné kondici a skutečné tržní hodnotě ale rozhodují i další faktory.
Z BPEJ se odvozuje také třída ochrany zemědělského půdního fondu, která rozděluje půdu do pěti kategorií podle její produkční schopnosti a významu pro zemědělství.
Obecně tedy platí, že čím nižší číslo třídy, tím kvalitnější a více chráněná zemědělská půda.
Pro vlastníka pozemku není toto zařazení důležité jen z hlediska kvality půdy. Třída ochrany hraje roli také v případě, kdy má být pozemek využit k nezemědělskému účelu – u nejkvalitnější půdy I. a II. třídy jsou možnosti jejího odnětí ze zemědělského půdního fondu výrazně omezenější.
Pro porovnání okresů jsme použili součet podílu zemědělské půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany ZPF. Právě tyto dvě kategorie zahrnují bonitně nejcennější a nadprůměrně produkční půdy.
Nejlépe v našem srovnání vychází okres Kolín, kde půdy I. a II. třídy tvoří dohromady 68,92 % hodnocené plochy. Těsně za ním následuje Znojmo s 68,27 % a Břeclav s 65,20 %.
Výsledky potvrzují silné postavení tradičně úrodných oblastí jižní Moravy, Hané a Polabí. V první desítce našeho srovnání najdeme čtyři okresy z Jihomoravského kraje, tři okresy ze střední Moravy a tři okresy ze Středočeského kraje.
Procenta vyjadřují podíl z hodnocené plochy okresu, tedy ze zemědělské půdy klasifikované do tříd ochrany ZPF, nikoli z jeho celkové rozlohy.
Pořadí samozřejmě neznamená, že každý pozemek na Kolínsku je kvalitnější než každý pozemek na Znojemsku. Půdní podmínky se výrazně liší i uvnitř jednotlivých okresů. Při hodnocení konkrétního pozemku je proto vždy rozhodující jeho vlastní BPEJ, aktuální stav a další vlastnosti.
Zdroj: VÚMOP, Půda v číslech, vrstva Třídy ochrany ZPF, data 2026.


Máte na autorku nějaké dotazy? Neváhejte zanechat komentář!
Zjistit cenu zemědělské půdy ZDARMA.