Příběhů skrývajících se za prodejem půdy bývá několik a každý prodejce k němu má svůj specifický důvod stejně tak, jako kupce má důvod k jejímu nákupu. I přesto, že rozhodovacích faktorů k prodeji je obvykle několik, tím společným u všech záměrů prodeje je fakt, že prodejce chce vydělat, potřebuje peníze nebo je pro něj vlastnění peněz z nějakého důvodu perspektivnější. Dnes si představíme čtyři typické prodejce a vysvětlíme si, proč právě oni nemají o svoji půdu zájem.

• Dědic – Pro jistější budoucnost

Jedním z velmi častých prodejců půdy bývá dědic. Při dědictví se často z atraktivních pozemků pro vlastníky stává pouze neperspektivní podíl, se kterým nemohou příliš nakládat podle svého, protože nejsou jediným majitelem. Pachtovné je pro majitele nelukrativním příjmem a většinou ani nemají k půdě a hospodaření vztah, a tak je pro ně spíše obtíží než cenným majetkem. Takový dědic je běžně také v produktivním věku, kdy má spoustu výdajů například na vlastní bydlení, a tak prodejem pro něj nezajímavé komodity vznikne příjemný výdělek, který mu zajistí jistější budoucnost.

• Investor – Dotahuje investiční záměr

Právě investor je v dnešní době už docela běžným vlastníkem, kupcem ale hlavně také prodejcem zemědělské půdy. Nemálo investorů již dávno zjistilo, že právě půda je bezpečná investice a že v případě propachtovaného pozemku pro ně představuje i častokrát nemalý pasivní příjem. Cílem investice do půdy ale není pouze výdělek z pachtovného, ale prodej po vzrůstu ceny za metr čtvereční, na který se dá u zemědělské půdy spolehnout. Investor tak prodejem půdy dotahuje svůj investiční záměr.

• Neaktivní vlastník – Pasivní prodejce

V tomto případě mluvíme o takovém pasivním prodejci, který prodej přímo nežádal a svou půdu nevyužívá. Takové vlastníky půdy si často najde někdo z majitelů sousedních pozemků nebo místní hospodáři, kteří by chtěli rozšířit své polnosti. Ke svému majetku prodejce nemá silný vztah a finance nutně nepotřeboval. Pokud je pro něj ale nabídka prodeje výhodná a příznivá, mnohdy se prodej uskuteční ve prospěch obou stran.

• Zůstavitel – Prodává pro své potomky

Pojmenování je možná příliš složité ale přesné. Jedná se o osobu, která má majetek, který po ní bude dědit dědic. V našem případě vlastní zemědělskou půdu a jejím prodejem chce zabránit těžkostem při rozdělování pozemků mezi několik dědiců na podíly tak, jak to bylo v našem prvním příběhu a rozhodne se tento svůj majetek přeměnit na peníze. Pozemek takto poslouží například nějakému zemědělci, který jej bude mít ve výlučném vlastnictví.

PRODAT NEBO NEPRODAT?

Přemýšlíte i vy o prodeji svých pozemků, ale nejste si jisti, zda je to dobrý nápad? Přečtěte si tento článek a nechte si poradit, jak nejlépe se zachovat při prodeji vlastních pozemků, které se skutečně vyplatí prodat a které vám lépe poslouží jako generátor pasivního příjmu z pachtovného.

Článek k přečtení: https://www.dotyk.cz/publicistika/proda-t-neprodat.html

Zajímalo vás někdy, jaké je rozložení zemědělských pozemků v České republice? Kdo pozemky vlastní a co se na nich pěstuje? Který kraj a okres má největší podíl orné půdy a jak se vyvíjí cena zemědělských pozemků? A kdo pobírá největší zemědělské dotace? Máme pro vás všechny tyto informace. 

Rozdělení pozemků v ČR

Celková rozloha zemědělských pozemků v ČR činí 4 202 112 ha, to je 53 % z celé rozlohy ČR. Nejvíce je z toho poté orné půdy, ta zabírá 2 940 927 ha (37 % rozlohy ČR). Hned za ornou půdou se s rozlohou 1 017 555 ha řadí trvalé travní porosty. Dále se mezi zemědělské pozemky řadí zahrady (169 286 ha), ovocné sady (44 376 ha), vinice (20 141 ha) a chmelnice (9 827 ha).

47 % rozlohy ČR patří pozemkům nezemědělským, ty mají celkovou rozlohu 3 684 891 ha. Mezi ně řadíme i lesní pozemky, které s rozlohou 2 675 670 ha zabírají 34 % ČR. Dále 709 600 ha patří pozemkům s využitím jako ostatní plocha. Vodní plochy také řadíme do pozemků nezemědělských, ty zabírají v ČR 166 754 ha. Zbytek rozlohy ČR, tedy přibližně 1,7 %, jsou zastavěná území a nádvoří s celkovou rozlohou 132 867 ha. 

Věděli jste, že největší podíl zemědělských pozemků najdeme v okresech Louny, Kolín a Litoměřice? Podíl zemědělské půdy zde přesahuje 70 % rozlohy okresu.

Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální: Ročenka půdního fondu 2020, ISBN 978-80-88197-15-7

Na vlastním nebo v nájmu? Kdo vlastní půdu v ČR? A kdo pobírá ty největší dotace?

Zemědělské podniky v ČR hospodaří z 80 % na pronajaté půdě (průměr EU je přitom přibližně 50 %). Toto číslo se každým rokem snižuje. ČR vyniká tím, že vlastnictví půdy je zde velice rozdrobené.  Podle dat ze Svazu vlastníků zemědělské půdy připadá v ČR na jednu fyzickou osobu přibližně 1 ha orné půdy. V případě právnické osoby je to 16 ha. Fyzické osoby dohromady vlastní 76 % orné půdy, jedná se buď o individuální osobní vlastnictví, nebo o společný majetek manželů. Právnické osoby dohromady vlastní 21 % celkové výměry zemědělské půdy a stát aktuálně vlastní 3 % zemědělských pozemků. Významným subjektem je také šlechta a církev. 

Mezi největší vlastníky pozemků v České republice patří Pavel Tykač, Zdeněk Bakala a Andrej Babiš. Přestože valnou většinu zemědělských subjektů tvoří drobní hospodáři, v největší míře na pozemcích hospodaří právě velké zemědělské subjekty. Tyto skupiny jsou přirozeně i příjemci největších dotací. Mezi příjemce největších dotací v ČR patří např. Agrofert a Agro Měřín.

Věděli jste, že data z roku 2018 ukazují, že v ČR je ekologicky obděláváno 14,8 % zemědělské půdy? To je nad průměrem Evropské Unie. 

Co se v ČR pěstuje?

Na českých polích tradičně převládají obiloviny. Pěstují se na 1 356 150 ha orné půdy. Za ně se staví technické plodiny (řepka, mák, hořčice nebo slunečnice), které jsou zaseté na 478 510 ha orné půdy. Dalším významným zástupcem jsou plodiny sklízené na zeleno. Ty můžeme najít na 471 630 ha orné půdy. 

Zdroj: Český statistický úřad 2016: Integrované šetření v zemědělství

Věděli jste, že v roce 2018 zaujímala největší osevní plochu pšenice? Byla vysazena celkem na 819 690 ha. Na druhém místě byla řepka, která zabrala 411 802 ha. 

Poznámka redaktora: Tato data jsou ze šetření v roce 2016. ČSÚ pracuje na aktuálním rozsáhlém šetření. Výsledky by měly být zveřejněny v srpnu 2021.

Kolik stojí orná půda?

Zemědělská půda je komoditou, která dlouhodobě zvyšuje svou hodnotu. V roce 2004 byla průměrná cena 6,6 Kč/m2 a o 10 let později už téměř 14 Kč/m2. Dnes se zemědělské pozemky prodávají i za více než 30 Kč/m2. V porovnání s Evropskou unií jsou zemědělské pozemky v ČR stále levné a ceny ještě mají kam růst. 

Věděli jste, že nejdražší průměrnou cenu za hektar orné půdy má Nizozemí? Ještě dražší jsou pozemky v Ligurii v Itálii. Nejlevnější pozemky najdeme v Bulharsku. 

Čtěte také: 8 faktorů ovlivňujících tržní cenu pozemku

Přemýšlíte o prodeji pozemků a nevíte, jaká je jejich skutečná tržní cena? Pojďte se společně s námi podívat na 8 důležitých faktorů, které zásadně ovlivňují výslednou cenu pozemku a zjistěte tak, jakou hodnotu vaše pozemky mají.

1. BONITA – BPEJ

BPEJ je speciální kód, který skrývá všechny podstatné informace o kvalitě a vlastnostech půdy. Pomocí bonity zjistíte produktivitu půdy, ale také třeba sklonitost a skeletovitost terénu. Prozradí vám mimo jiné třídu ochrany vašeho pozemku nebo to, do jakého klimatického regionu spadá. Směrodatná je výše bonity v Kč, čím je hodnota vyšší, tím je půda na vašem pozemku úrodnější a přirozeně tak roste i jeho tržní cena.

Sami si veškeré informace o bonitě vašeho pozemku můžete najít zde: https://bpej.vumop.cz/

2. DRUH POZEMKU

I druh pozemku zásadně ovlivňuje jeho cenu. Mohlo by se zdát, že vždy je nesrovnatelně lepší variantou orná půda díky její vyšší produktivitě například oproti trvalému travnímu porostu. To však není vždy pravda. Trvalý travní porost může být lepší a hodnotnějším majetkem například ve vyšší nadmořské výšce, kde orná půda ztrácí na své produktivitě a její tržní cena tak klesá

3. UCELENOST a VÝMĚRA

Ucelené pozemky jsou atraktivnější pro každého zemědělce. Sjednocené plochy znamenají pro hospodáře velikou výhodu při jejich obhospodařování a speciálně zajímavé jsou pak pozemky, které jsou ucelené a jejich výměra je větší než 10 ha

4. PŘÍSTUPNOST

Vlastní přístupová cesta a vzdálenost pozemku od hlavní komunikace, popřípadě od obce, může výrazně pohnout cenou směrem nahoru. Potencionální kupec tak má jistotu, že přístupem na své pozemky neznehodnocuje majetek jiných vlastníků a jejich snadná dostupnost mu značně zjednoduší práci na nich.

5. PACHTOVNÍ SMLOUVA

Pachtovní smlouva je jeden z nejzásadnějších faktorů. Čím kratší výpovědní lhůta, tím atraktivnější je pozemek pro zemědělce. Nevýhodná smlouva s dlouhou platností a výpovědní lhůtou by jeho hodnotu mohla snížit o 20 % – 30 %. Naopak v případě koupě k uložení peněz do bezpečí by pro kupce mohla být lukrativní variantou dlouhá a výhodně uzavřená pachtovní smlouva, která tak pro nového majitele představuje pasivní příjem.

6. LOKALITA

Pokud váš pozemek leží v lokalitě, kde je nedostatek volné zemědělské půdy, automaticky roste jeho cena. Zároveň pokud se jedná o lokalitu s velkou konkurencí na poli hospodaření, o pozemek tak může být větší zájem a stává se hodnotnějším.

7. VLASTNICKÝ PODÍL

Vlastnický podíl je dalším faktorem, který může významně pohnout cenou. Spoluvlastnický podíl často negativně ovlivňuje cenu pozemku. Pokud máte pozemek ve výlučném vlastnictví, můžete pro změnu čekat snazší prodej, takový pozemek je totiž pro nového majitele mnohem atraktivnější.

8. EVIDENCE PARCEL

To, jak jsou vaše pozemky zaevidovány, se také může promítnout na výsledné hodnotě jejich tržní ceny. V případě, že jsou vedeny pouze v zjednodušené evidenci parcel, jejich cena může být nižší, oproti tomu zaevidování v katastru nemovitostí představuje plusové body ve stanovování ceny.

Své pozemky si můžete vyhledat níže na odkazu a zjistit vše o jejich evidenci: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/

Pokud jsme vám v článku neodpověděli na nějaké vaše otázky, neváhejte navštívit sekci „chci prodat“ na našich stránkách a vyplňte formulář s vaší otázkou nebo přímo kontaktujte jednu z našich makléřek.