Představte si krajinu, kde se pole střídá s řadami ovocných stromů, kde mezi obilím rostou keře a na pastvině ve stínu ořešáků se pasou ovce. Ne, to není obrázek z Toskánska – ale velmi reálná možnost i u nás v Česku. Říká se tomu agrolesnictví a začíná se o něm mluvit čím dál víc. Nejen mezi ekologickými nadšenci, ale i mezi praktickými zemědělci a majiteli půdy, kteří chtějí, aby jejich pozemky dávaly smysl i za deset, dvacet let.
Agrolesnictví spojuje dvě věci, které jsme si zvykli vnímat odděleně – zemědělskou výrobu a stromy. Místo holých lánů se tu počítá s tím, že na poli mají své místo i dřeviny – ať už jde o ovocné stromy, keře, nebo větrolamy.
I v naší krajině čelíme problémům, které agrolesnictví dokáže řešit. Půda vysychá, splavuje se a ztrácí živiny, což ohrožuje dlouhodobou úrodnost polí. Stromy a keře v agrolesnických systémech pomáhají zadržovat vodu, chrání půdu před větrem a sluncem, a zlepšují mikroklima okolí. Navíc přispívají k větší biodiverzitě – poskytují útočiště ptákům, opylovačům a dalším užitečným druhům.
Foto: Wolfgang Hasselmann, Unsplash
Na rodinné farmě Na Kamenci na Královédvorsku se před rokem rozhodli změnit způsob hospodaření. Místo tradiční orné půdy vysázeli mezi jetelotrávy a obilninami řady ovocných a lesních stromů. Ovce se teď pasou ve stínu stromů, což pomáhá půdě zůstat živá a zdravá. Tento agrolesnický systém zlepšil kvalitu půdy, snížil erozi a zvýšil počet ptáků a hmyzu na farmě. Navíc stromům dávají smysl i ekonomicky – plody a dřevo jsou užitečným produktem farmy.
Důležité je přemýšlet o půdě jako o živém systému. Stromy nejsou překážkou – naopak. Koření hluboko, pomáhají koloběhu vody a živin, vytvářejí prostor pro život ptáků, opylovačů i dalších užitečných druhů.
Tip: Existují i dotační programy a podpora v rámci ekologického zemědělství, které agrolesnické přístupy zvýhodňují. Pokud vlastníte větší kus půdy, určitě stojí za to podívat se, co stát nabízí.
Máte na autorku nějaké otázky? Neváhejte zanechat komentář!
Zjistit cenu zemědělské půdy ZDARMA. 
