Remízků se u nás nacházelo před 50. lety minulého století velké množství. Zmizely díky slučování menších pozemků do velkých lánů. Remízky jsou kousky krajiny, které najdete ponechané na polích. Zemědělci je tam nechali možná proto, že půda v oblasti, kde se daný remízek nachází, nebyla dostatečně úrodná. Mají ale významné funkce, na které nesmíme zapomenout. V prvé řadě fungují jako úkryt pro zvířata, čímž podporují biologickou diverzitu v krajině. V té další řadě chrání naši půdu před silným větrem a přívalovými dešti, které půdu pomalu, ale jistě znehodnocují.

Druhým způsobem, jak zadržet vodu v krajině, je zhotovit či obnovit tůně, rybníčky a mokřady. Ty z krajiny postupně mizely z důvodu opatření proti povodním a následně i z důvodu rozšiřování zemědělské půdy. Budování tůní a mokřadů je snad nejvýznamnějším způsobem zadržování vody v krajině. Stejně jako remízky pak nabízí bezpečné útočiště pro různé živočichy, čímž opět podporují biodiverzitu v krajině. Při budování mokřadů, tůní a rybníčků je vždy lepší obrátit se na někoho, kdo tomu lépe rozumí.

Prvotní krůčky zemědělců by mohly směřovat k rozdělení velkých lánů, kterými se dnešní zemědělství v Česku vyznačuje. Pro životní prostředí je lepší velké rozlohy polí rozdělit na menší políčka, mezi která vysázíme třeba stromy. Jsou to snadné kroky s velkým dopadem.

Pro zdravou půdu je pak rozhodně důležité ohlížet se třeba i na využívání minima nutných chemikálií, případně se pokusit přejít na ekologičtější možnosti hnojení. O tom ale třeba zase příště…